Pravidla tvorby římských čísel
Při převodu „našich“ čísel na římská čísla v podstatě neexistuje žádná směrodatná norma. Rozhodující byly vesměs obecně uznávané zvyklosti. Tato shoda byla do středověku daleko volnější než později. Dnes se řídíme pravidly 16.-18. století.
Základní pravidla
- Římská čísla se zapisují kombinací znaků I, V, X, L, C, D, M.
- Římská čísla se skládají psaním od znaků pro nejvyšší hodnoty k nejnižším (MDL = 1550). Většinou se kombinují nejvýše 3 stejné římské číslice (XXX = 30, III = 3). Někdy mohou být kombinovány i čtyři stejné římské číslice (IIII = 4 bylo běžné na starých slunečních hodinách).
- Menší římská číslice před větší znamená odečet (IV = 4). Takto se odečítá jen jediná římská číslice (jen zcela ojediněle dvě stejné číslice: IIX = 8).
- Pro odčítání podle bodu 3 se používají pouze římské číslice I, X, C; v matematickém kontextu zcela výjimečně také M. Nikdy nebyly používány římské číslice V, L, D (správně: XC = LXXXX = 90, MCM = 1900; nesprávně: VC = 95).
- Číslice I se pro odečítání většinou užívá jen před V, X. Není tedy správně MIM pro 1999 (lépe je MCMXCVIIII nebo MCMXCIX).
Znaky pro římská čísla
| Římsky | Arabsky | Poznámka |
|---|---|---|
| I | 1 | |
| V | 5 | |
| X | 10 | |
| L | 50 | |
| C | 100 | Centum |
| D | 500 | |
| M | 1000 | Mille |
Převod římských čísel na arabská čísla
Pokud je větší římská číslice následovaná menší nebo stejnou, tak se hodnoty sčítají:
CII = 100 + 1 + 1 = 102
Když menší římská číslice předchází větší, tak se menší číslo odečítá:
IX = -1 + 10 = 10 – 1 = 9
MCM = 1000 + (-100) + 1000 = 1000 + (1000 – 100) = 1900
Převod arabských čísel na římské
Pokud se v čísle nevyskytují číslice 4 a/nebo 9 je situace jednoduchá. Číslo se rozepíše na římské tisíce, (pětistovky,) stovky, (padesátky,) desítky a jednotky (tj. od nejvyšších po nejnižší):
1763 = 1000 + 700 + 60 + 3 = 1000 + 500 + 100 + 100 + 50 + 10 + 1 + 1 + 1 = MDCCLXIII
Pokud se v čísle vyskytují 4 a/nebo 9 je nutné uplatnit pravidlo o odečítání (např. 900 = 1000 – 100 = M – C = CM). Pro odečet se používají římské číslice I, X, C:
1940 = 1000 + 900 + 40 = M + CM + XL = MCMXL
Velká římská čísla
Největší římská číslice bylo M (1000). Největší číslo, které se vyjadřovalo pomocí římských čísel bylo 3999. Pro vyjádření vyšších čísel se používaly různé způsoby, které ale nebyly používány jednotně a nenašly větší rozšíření do současnosti.
Někdy používali vodorovnou čárku (tzv. vinculum) nad číslem, což značilo vynásobení napsaného čísla tisícem:
VIII = 8000
Dalším způsobem zápisu bylo uvedení menšího čísla před větším a jejich vynásobení. Pro zápis se někdy používalo oddělení tečkou nebo zápis s horním indexem:
VM nebo V.M nebo VM = 5000
VIIC nebo VII.C nebo VIIC = 700