Při psaní předpon s, z nebo vz je nejdůležitější si vždy uvědomit, co dané slovo vyjadřuje. Podle toho, co znamená, pak rozhodneme, kterou z předpon napíšeme. Každá z třech předpon vyjadřuje totiž něco jiného.
Předpona S
- pokud sloveso (s předponou) vyjadřuje směr dohromady, dovnitř, k sobě atd.
např. shledat se, sloučit, svázat, sžírat se, shrabat, spřátelit se;
- pokud sloveso (s předponou) vyjadřuje směr shora dolů nebo z povrchu pryč
např. scházet (schody), setřít, sletět, skrojit, spláchnout, svléci;
- pokud sloveso (s předponou) vyjadřuje zmenšení objemu až zánik
např. shnít, scvrknout se, shořet, spálit
- v ustálených případech
např. strávit (jídlo i čas), skončit, skonat (= zemřít), spáchat, stvořit, spasit, stýskat se, slevit
Předpona Z
- ve slovesech, která jsou bez předpony nedokonavá a přidáním předpony z/ze se z nich stanou slovesa dokonavá
např. zchudnout, zorganizovat, zhroutit se, zničit;
- tam, kde pomocí této předpony vznikají z podstatných a přídavných jmen slovesa dokonavá
např. zdůvodnit, zhudebnit, zpeněžit, zpřísnit, ztotožnit;
- ve slovesech, která jsou nedokonavá, ale vznikla ze sloves dokonavých pomocí přípony
např. zmodrávat, znárodňovat, zpronevěřovat, zosobňovat;
- v ustálených případech
např. zhostit se, zkoumat, zkoušet, zpěčovat se, zpívat, zpověď, zpytovat, zpupný, způsob, zříci se, zřídit, ztepilý.
Pozor!
Největší problém dělají slova, která mohou existovat v obou variantách, ale pokaždé tak mají jiný význam.
Jednodušší je to s těmi, kde je také rozdíl ve výslovnosti, např.:
sjednat (mír, dohodu) × zjednat (nápravu, na práci)
slézat (odněkud dolů, popř. k sobě) × zlézat (hory)
slíbat (rtěnku, tzn. setřít ji tak) × zlíbat (od hlavy až k patě)
smazat (tabuli, setřít ji tak) × zmazat (umazat)
svést (z kopce, dohromady, ke lži) × zvézt (zkazit, vyvést něco zlého)
Jsou však i případy, kdy se liší pravopis a význam, ale výslovnost zůstává stejná, např.:
sběhlý (ve smyslu seběhlý, např. lid) × zběhlý (zkušený, kdo dezertoval)
sbít (přitlouci k sobě) × zbít (ublížit někomu)
shlédnout (z okna dolů) × zhlédnout (spatřit, např. film)
skosit (kosou posekat) × zkosit (učinit kosým)
správa (starání se, např. majetku) × zpráva (informace)
Předpony s/z u příslovečných spřežek se řídí původní předložkou,
např. sbohem, stěží, zcela, zlehka, zleva, zpět (zpátky) zticha, zblízka, zdáli.
Příslovečné spřežky shora, shůry, svrchu vycházejí z dříve hojněji používaného pravidla, podle kterého lze použít předložku s s 2. pádem, pokud tím naznačujeme pohyb dolů nebo z povrchu pryč. Proto píšeme předponu s.
Procvičování:
Test na procvičení s a z >>>
Už umíš s x z? Otestuj jak umíš:
Vyjmenovaná slova >>>
Velká písmena >>>
Čárky ve větě >>>